Charakteristika jednotlivých skupin, třídění růží
Zařazení růží do jednotlivých skupin není samoúčelné, ale má velký význam pro správnou výsadbu a ošetřování. Více se o tom dozvíte na Pěstování rostlin. Snažili jsme se, aby bylo možno podle skupiny růže co nejpřesněji charakterizovat. Z tohoto důvodu je velká skupina růží velkokvětých (VK) v přehledu rozdělena na čajohybridy (ČH) a velkokvěté floribundy (FG). Růže mnohokvěté (MK) jsou pak rozděleny na floribundy (FL), polyantahybridy (PH) a polyantky (PL). Skupiny růží velkokvětých (VK) mnohokvětých (MK) jako takové tedy v přehledu nenaleznete.
- Botanické (B)
- Původní druhy a typy jim blízké, většinou robustní keře s jednoduchým květem, který má 5 plátků.
- Čajohybridy (ČH, TH)
- Výška rostlin je 50 až 120 cm (ojediněle i 150 cm), několik pevných vzpřímených výhonů. Květy na lodyhách po 1 až 6, poupě pevné, květ o průměru 9 až 15 cm, plný.
- Floribundy (FL)
- Nižší růže vysoké 50 až 120 cm, obvykle s 4 až 9 květy v květenstvích. Průměr květu je 6 až 9 cm.
- Floribundy grandiflory (FG) neboli velkokvěté floribundy
- Malá skupinka růží podobných čajohybridům, ale s více květy v květenstvích. Pro vekokvěté floribundy se uvádí rok vzniku 1954, ale protože již dříve nalezneme růže uvedených vlastností, zařadili jsme je také do této skupiny.
- Historické růže (HI)
- Sem jsou zařazeny odrůdy, které vznikly před vyšlechtěním současných moderních skupin růží. Většinou jde o 19. století a skupiny jako noisettky, borbonky, růže čajové, remontantky, pernetky, hybridy růže galské a růže bílé.
- Miniaturní růže (MI)
- Růže vysoké obvykle jen 30 až 40 cm, zřídka pouze 20 cm nebo až 70 cm. Průměr květu jen 2 (zřídka 1) až 5 cm. Někdy jsou označovány také jako skalkové, trpasličí nebo i pokojové.
- Polyantahybridy (PH)
- Růže vysoké 50 až 100 cm, květy menší než u floribund a častěji s volným středem. Průměr otevřeného květu jen 4 až 7 cm.
- Polyantky (PL)
- Růže vysoké 50 až 120 cm, v květenstvích desítky často prázdných květů o velikosti jen 2 až 5 (zřídka 6) cm.
- Pnoucí růže (PN) neboli popínavé
- Růže s výhony dlouhými nejméně 150 cm, obvykle ovšem 3 i více metrů, které se samy nedokáží udržet ve vzpřímené poloze a musí se vyvazovat ke konstrukcím. Květy různé velikosti (3 až 11 cm) i tvaru. Růže vhodné pro pěstování u opory se někdy (zejména v cizině) ještě dále dělí na ramblery (popínavé) se zvláště dlouhými, tenkými a ohebnými výhony, které kvetou jen jednou počátkem léta menšími květy, a na climbery (pnoucí), jenž mají výhony kratší a pevnější. Tyto růže opakují kvetení během roku a jejich květy jsou velké. Růže označované jako climbing představují mutace, jenž se odlišují od výchozí odrůdy (obvykle ČH) jen delšími výhony. Často u nás namrzají.
- Půdopokryvné (PK) neboli pokryvné růže
- Plazivé výhony zcela pokrývají půdu, výška by neměla přesahovat 80 cm (ojediněle metr). Květy malé (2 až 8 cm), často prázdné a v bohatých květenstvích. Tyto růže by neměly růst vzpřímeně, ale víceméně plazivě. Tím se liší od polyantek (PL) a polyantahybridů (PH).
- Sadové růže (S) neboli parkové
- Vzpřímené keře o výšce 1,2 až 4 m (zřídka pouze 80 cm). Květy mohou být malé i prázdné, ale také podobného typu jako u čajohybridů. Sadové růže mohou kvést jen počátkem léta nebo i stále remontovat až do podzimu.
- Rugosa hybridy (Sr)
- Hybridy vzniklé od růže svraskalé – rugosa hybridy, které se poznají podle typicky utvářeného lesklého listu. Můžeme je považovat za zvláštní podskupinu sadových růží. Rugosa hybridy opakují během léta a počátku podzimu kvetení, voní, mají dužnaté šípky. Rostliny jsou silně ostnité, vysoce mrazuvzdorné, rozrůstají se do okolí podzemními výběžky.
- Růže stolisté(Ss) neboli stolístky
- Staré, ale stále známé a občas pěstované růže stolisté neboli stolístky, můžeme je považovat za zvláštní podskupinu sadových růží. Rostliny rostou vzpřímeně, květy jsou nahlučené s velkým počtem plátků, silně voní. Až na vzácné výjimky kvetou jen na počátku léta.
Mimo základního rozdělení do skupin je někdy důležité si povšimnout i dalších znaků. Zvláštním hvězdicovitým utvářením květu se vyznačují nyní módní růže anglické (a). Z hlediska růstu však u nás mohou patřit jak mezi růže sadové (S), tak i mezi čajohybridy (ČH), floribundy (FL) nebo růže pnoucí (PN). Také růže s prázdným květem (p) nalezneme ve všech skupinách s výjimkou čajohybridů (ČH) a velkokvětých floribund (FG).
Nalezneme i označení růže záhonové, což nám říká ovšem pouze to, že se dají pěstovat na záhonech. Jsou to tedy dohromady všechny čajohybridy, , velkokvěté floribundy, floribundy, polyantahybridy i polyantky. Hlavně v katalozích se setkáváme i s dalšími názvy skupin růží, které mají přilákat zákazníky. Nelze je však považovat za přesně definované, ani šířeji užívané - např.: růže francouzského venkova, keřovité, křovité, nostalgické, patiové, renesanční, romantické, starých malířů, terasové, trsnaté.