|  |
Celkové hodnoceni: 1,73
Hodnoceno: 15x
Hlasujte jako ve škole:
Ptejte se na růži Rosa hugonis
Hugo (otázka na Rosa hugonis)
Rosa Hugonis tedy mnoĹžit jen vysevem? Vzdy jsem si myslela Ĺže je to velice nĂĄroÄnĂŠ pÄstovat rĹŻĹži ze semen.
Re: Hugo
Tato rĹŻĹže z ĹĂzkĹŻ opravdu zakoĹeĹuje nespolehlivÄ. VĂ˝sevy nejsou obtĂĹžnĂŠ. Ĺ Ăpky je potĹeba zbavit odrhnutĂm duĹžniny, semena uloĹžit do vlhkĂŠho perlitu do chladniÄky s teplotou tÄsnÄ nad nulou. V brzkĂŠm jaru plytce vysĂŠvĂĄme ven; nejlĂŠpe do nĂĄdob.
Rosa Hugonis (otázka na Rosa hugonis)
DobrĂ˝ den!
UĹž dĂĄvno mÄ tato rĹŻĹže \"dostala\& quot; svou vĹŻnĂ - oÄichĂĄvala jsem kvÄty v jejĂm okolĂ hledajĂc, co to tak vonĂ, neĹž jsem pĹiĹĄla na ni. JejĂ vĹŻnÄ je na rĹŻĹži velmi nezvyklĂĄ, pĹipomĂnajĂcĂ kadidlo, Äi nÄjakĂŠ byliny. NemĂĄ nÄjakĂŠ lĂŠÄivĂŠ ĂşÄinky? Moc dÄkuji za odpovÄÄ.
Olga.
Re: Rosa Hugonis
Tak jsem doĹĄel rĹŻĹži prozkoumat i po tĂŠto strĂĄnce, ale jevila se mi docela bez vĹŻnÄ. Zkoumal jsem i teoreticky a dozvÄdÄl se, Ĺže mĂĄ mĂt vĹŻni lnÄnĂŠho oleje. O lĂŠÄivĂ˝ch ĂşÄincĂch se nikde nepĂĹĄe.
Rosa holodonta - rĹŻĹže zoubkovanĂĄ
V botanickĂŠ zahradÄ v Liberci jsem vidÄla rĹŻĹži, kterou bych moc chtÄla na svoji zahrĂĄdku. O jejĂ kvÄty se pĹetahovalo velkĂŠ mnoĹžstvĂ ÄmelĂĄkĹŻ, coĹž mÄ velmi zaujalo. Jednalo se o rĹŻĹži Rosa holodonta. BohuĹžel se mi ji nepodaĹilo nikde sehnat k zakoupenĂ. Je vĹŻbec v ÄR moĹžnĂŠ tuto rĹŻĹži zĂskat a pokud ano, vĂte kde? PĹedem dÄkuji za odpovÄÄ a pĹeji VĂĄm hezkĂ˝ den. Elena ZichovĂĄ
Re: Rosa holodonta - rĹŻĹže zoubkovanĂĄ
RĹŻĹže zoubkovanĂĄ, Rosa holodonta, patĹĂ opravdu k mĂĄlo pÄstovanĂ˝m druhĹŻm, znĂĄm ji jen z Liberce a nevĂm, kde jinde by u nĂĄs byla. JistÄ by se dalo domluvit s ĂşdrĹžbou na odstĹihnutĂ nÄjakĂŠ vÄtviÄky a pokusit se o naĹĂzkovĂĄnĂ. VĂ˝sledek nenĂ ĂşplnÄ jistĂ˝ MnohĂŠ rĹŻĹže jako tĹeba Rosa gallica, Rosa pimpinellifolia, Rosa rugosa zakoĹeĹujĂ i bez stimulĂĄtorĹŻ velice dobĹe; nÄkterĂŠ se ovĹĄem k tomu skoro nedajĂ donutit; tĹeba Rosa foetida, Rosa hugonis. U druhu Rosa holodonta to asi nikdo nezkouĹĄel. Je tedy tĹeba udÄlat v Äervnu z mladĂŠ polotvrdĂŠ vÄtviÄky ĹĂzky pĹibliĹžnÄ 5 aĹž 7 cm dlouhĂŠ s jednĂm Äi dvÄma listy, kterĂŠ zkrĂĄtĂme na polovinu. Pak napĂchat do vÄtĹĄĂho kontejneru do raĹĄeliny s menĹĄĂm pĹĂdavkem pĂsku nebo perlitu, zapustit na zahrĂĄdce do stĂnu, zalit, zakrĂ˝t fĂłliĂ, zastĂnit, udrĹžovat vlhkost. PĹes lĂŠto by se mÄly objevit koĹĂnky. Na zimu chrĂĄnit listĂm a geotextĂliĂ nebo odnĂŠst kontejner nÄkam, kde nemrzne. Na jaĹe pĹesadit hloubÄji do výŞivnĂŠ pĹŻdy a ĹĂĄdnÄ dopÄstovat. Tolik velice struÄnĂ˝ nĂĄvod. Jsou moĹžnĂŠ i vĂ˝sevy, ale je to zdlouhavÄjĹĄĂ.