|  |
Celkové hodnoceni: 1,78
Hodnoceno: 9x
Hlasujte jako ve škole:
Ptejte se na růži Dagmar Hastrup
VhodnĂŠ odrĹŻdy rĹŻĹžĂ
DobrĂ˝ den, pane Ĺ˝lebÄĂku,
budu letos zaklĂĄdat zahradu u naĹĄeho novÄ koupenĂŠho domu. Pozemek je jihozĂĄpadnÄ orientovanĂ˝ s dostatkem sluncem, vĹĄak v nadmoĹskĂŠ výťce 680 metrĹŻ a pĹŻda je chudĂĄ na Ĺživiny, ale sehnat chlĂŠvskou mrvu od mĂstnĂho farmĂĄĹe jde. Je v podhĹŻĹĂ kopce, jenĹž se zve Studenec, tudĂĹž zimy budou spĂĹĄe mrazivĂŠ a dlouhĂŠ.
RĂĄd bych tam na podzim vysĂĄzel i rĹŻĹže mĂsto plotu a uvaĹžuji i o pĹŻdopokryvnĂ˝ch rĹŻĹžĂch mĂsto trĂĄvnĂku, neboĹĽ je to pozemek znaÄnÄ strmĂ˝. ExistujĂ vĹŻbec ÄeskĂŠ rĹŻĹže od naĹĄich pÄstitelĹŻ, kterĂ˝m se v tĹetĂ zĂłnÄ zimovzdornosti daĹĂ? Pokud ne, kterĂŠ kanadskĂŠ jako alternativu byste mi doporuÄil? DÄkuji.
Re: VhodnĂŠ odrĹŻdy rĹŻĹžĂ
NadmoĹskĂĄ výťka je opravdu uĹž pro rĹŻĹže znaÄnĂĄ. PodĂvejte se nejprve, co se daĹĂ v okolnĂch zahradĂĄch. Mimo rĹŻĹžĂ; zda tam rostou ovocnĂŠ stromy i tĹeba ĹĄeĹĂky. ZĂĄleŞà takĂŠ na vÄtru a navĂĄtĂ snÄhu. PĹŻda se dĂĄ jistÄ upravit; moc bych nevĂĄpnil. UrÄitÄ se budou daĹit rĹŻĹže ze skupiny rugosa hybridĹŻ, kterĂŠ se takĂŠ dajĂ vhodnÄ zaÄlenit do pĹĂrodnĂho charakteru zahrady. MĂĄme velmi kvalitnĂ ÄeskĂŠ odrĹŻdy Blanka, JabloĹovĂ˝ KvÄt, RĹŻĹžena; dĂĄle lze doporuÄit Dagmar Hastrup, Rotes Meer. Velmi odolnĂŠ jsou vÄtĹĄinou rĹŻĹže oznaÄovanĂŠ jako alby. ZejmĂŠna k nÄjakĂŠ opoĹe zkuste Rosa x alba Suaveolens. Z vĂ˝znaÄnĂ˝ch pnoucĂch rĹŻĹži je pak vynikajĂcĂ ÄeskĂĄ odrĹŻda RudolfĂna. ModernĂ pĹŻdopokryvnĂŠ rĹŻĹže kvetou do pozdnĂho podzimu a mĂĄm vyzkouĹĄeno, Ĺže pak namrzajĂ. Zkuste ovĹĄem tĹeba jednou kvetoucĂ Rosa x paulii, Pink Spray, Baletka, Max Graf. VĹŻbec u vĹĄech růŞà vybĂrejte radÄji z odrĹŻd kvetoucĂch jen na poÄĂĄtku lĂŠta.
pÄstovĂĄnĂ rĹŻĹžĂ
DobrĂ˝ den, rĂĄda bych zaloĹžila \"rĹŻĹžovĂ˝\ " zĂĄhon a prosila bych o radu, jakĂŠ rĹŻĹže vysadit - zahradu mĂĄme v n.v. 500m, slunce svĂtĂ na zĂĄhon od poledne do zĂĄpadu, zĂĄhon je u tyÄkovĂŠho plotu, kterĂ˝ ÄĂĄsteÄnÄ odpolednĂ svit zastiĹuje.Zimy zde bĂ˝vajĂ jiĹž dost drsnĂŠ-jsme na zaÄĂĄtku VysoÄiny. PĹŻjdou mi zde vĹŻbec nÄjakĂŠ rĹŻĹže? DÄkuji za odpovÄÄ
Re: pÄstovĂĄnĂ rĹŻĹžĂ
PodmĂnky jsou celkem drsnĂŠ. Nejde jen o tu nadmoĹskou výťku, ale takĂŠ o zastĂnÄnĂ. Ve stĂnu rĹŻĹže mĂĄlo kvetou , vytahujĂ se do výťky a pak spĂĹĄ zmrznou. NeĹĄlo by sĂĄzet jinam? Jde o to najĂt optimĂĄlnĂ mikroklima. NevhodnĂ˝ je stĂn, silnĂŠ vÄtry, mĂsto kam padĂĄ snĂh ze stĹechy. PodĂvejte se po okolĂ, co tam ze zĂĄhonovĂ˝ch růŞà roste. Rostliny bych sĂĄzel trochu dĂĄl od sebe, na pĹedzimnĂ ochranu navĂĄĹžel kompost, neodkopĂĄval ze stran zem. SĂĄzel bych experimentĂĄlnÄ zejmĂŠna rĹŻĹže mnohokvÄtĂŠ; tedy ze skupin polyantek, polyatahybridĹŻ a floribund. NezkouĹĄel bych ty, kterĂŠ jsou ve sloupci PoznĂĄmka oznaÄeny zkratkou R. DĂĄle zvaĹžte, zda rĹŻĹže musĂ bĂ˝t nutnÄ v zĂĄhonÄ. UrÄitÄ by se lĂŠpe daĹily volnÄ vysazenĂŠ botanickĂŠ rĹŻĹže a z nich vyĹĄlechtÄnĂŠ odrĹŻdy. Tedy od Rosa rugosa tĹeba odrĹŻdy Blanka, Dagmar Hastrup, JabloĹovĂ˝ KvÄt; od Rosa gallica rĹŻĹže Rosa gallica Versicolor, Belle Isis, Cardinal Richelieu nebo od rĹŻĹže bĂlĂŠ odrĹŻdy Rosa x alba Suaveolens, KĂśnigin von Dänemark. KeĹe by vypadaly nejlĂŠpe solitĂŠrnÄ umĂstÄnĂŠ na pĹed vÄtry chrĂĄnÄnĂŠm mĂstÄ; mnohĂŠ odnoĹžujĂ.
RĹŻĹže na VysoÄinu
DobrĂ˝ den pane doktore
prosĂm o doporuÄenĂ vhodnĂ˝ch odrĹŻd k pÄstovĂĄnĂ na VysoÄinÄ (cca 600 metrĹŻ n.m.), na zahradÄ jĂlovitĂĄ pĹŻda (co s tĂm uĹž jsem se doÄetla ve VaĹĄĂ odpovÄdi jinĂŠ tazatelce), stanoviĹĄtÄ slunnĂŠ, ale nechrĂĄnÄnĂŠ pĹed vÄtrem, bohuĹžel se Äasto objevuje ÄernĂĄ skvrnitost - chtÄla bych jednu Äi dvÄ pnoucĂ a nÄkolik cca 1 metr vysokĂ˝ch keĹĹŻ, pokud moĹžno opakovanÄ kvetoucĂch. PĹedem moc dÄkuji za odpovÄÄ a zĹŻstĂĄvĂĄm s pozdravem
LĂda SeidlovĂĄ
Re: RĹŻĹže na VysoÄinu
VelkĂĄ nadmoĹskĂĄ výťka, jĂlovitĂĄ pĹŻda a vĂtr je kombinace docela nevhodnĂĄ pro rĹŻĹže. Nedalo by se najĂt aspoĹ trochu zĂĄvÄtĹĂ? RozhodnÄ se pnoucĂ rĹŻĹže musĂ dĹŻslednÄ vyvazovat. V JizerskĂ˝ch horĂĄch v podobnĂŠ výťce se osvÄdÄila na zdi domu bĂlĂĄ pnoucĂ rĹŻĹže Rosa x alba Suaveolens, ale kvete jen jednou. Vysoce otuĹžilĂĄ i podle rodokmenu by mohla dĂĄle bĂ˝t rĹŻĹžovĂĄ pnoucĂ Conrad Ferdinand Meyer. Ty sadovky metr vysokĂŠ bych hledal mezi hybridy rĹŻĹže svraskalĂŠ, Rosa rugosa. DajĂ se kombinovat v barvĂĄch, napĹ. se podĂvejte na odrĹŻdy Blanka, JabloĹovĂ˝ KvÄt, Dagmar Hastrup, Rotes Phaenomen.