Růže v ČR, jejich popis a fotografie

ÚvodZkratkyVyhledáváníVysvětlivky HodnoceníNejsou růžemi Kontakt
Hledání dle zač. jména:
DiskuzeZákladní přehled Tabulka

Vysvětlivky

Výběr růží

Do přehledu růží jsou zařazeny odrůdy a druhy u nás pěstované v současné době v rozáriích, školkách, soukromých a botanických zahradách nebo růže do ČR a SR dovážené a prodávané. Dále růže, s nimiž je možno se setkat v příhraniční oblasti Rakouska a Německa. Přehled růží též zahrnuje odrůdy uváděné v českých a slovenských publikacích. Konečně jsou zde i růže skleníkové řezané, neboť se občas setkáváme s pokusy je pěstovat venku. V žádném případě se nejedná o náhodně vybrané odrůdy ze zahraničních katalogů.

Jména růží

Podle mezinárodních pravidel jména odrůd (kultivarů) začínají vždy v každém slově velkým písmenem. Občas se stává, že jiný šlechtitel nazve svou novou odrůdu již dříve použitým jménem. Pro rozlišení pak uvádíme v závorce za jménem růže i šlechtitele. Někdy se dokonce šlechtitel vrátí po letech ke své vlastní odrůdě a vylepší ji, aniž změní jméno. V našem přehledu pak naleznete rok vzniku v závorce za názvem odrůdy. Pokud během let byly v rozáriu pěstovány a foceny pod stejným jménem dvě zjevně různé odrůdy, nalezneme je v přehledu rozlišeny římskými číslicemi v závorce za jménem (I., II.). Někdy nastává situace, že na dvou místech se pod stejným jménem pěstuje zjevně jiná odrůda. Než se situace vyjasní je odrůda z každého místa vedena v našem internetovém přehledu zvlášť a místo pěstování zapsáno v závorce za názvem odrůdy. Některé růže jsou známy pod více jmény. Nesprávná jména nazýváme synonyma. Jsou uvedeny (jako synonyma) i častěji se u nás vyskytující nesprávné názvy vzniklé pravopisnými chybami. V přehledu je naleznete také, stejně jako některá označení používaná pro patentovou ochranu (ta mají zpravidla 3 velká počáteční písmena). V těchto případech je odkaz (=) na správné jméno. Pokud kódové označení pro patentovou ochranu obsahuje číslo, není v našem přehledu uvedeno, protože záměna s jménem odrůdy zde nehrozí.

Botanické (v přírodě rostoucí druhy) jsou v přehledu uváděny pod vědeckými (nejčastěji latinskými) jmény. Rodové označení (Rosa) je zde velkým písmenem, druhové začíná malým (např.: rugosa). Výjimečně se při psaní za druhem setkáte i s nižšími taxonomickými jednotkami. Poddruh je bez zvláštního označení, var. znamená varieta, f. forma. Vše malým písmenem. Mezi rodové jméno Rosa a jméno druhu se občas vkládá znaménko x, které znamená, že druh vznikl hybridizací. Pro jednoduchost jsme nezvolili používané psaní vědeckých názvů kurzivou a odrůd s jednoduchými uvozovkami. Česká jména růží naleznete také a je od nich odkazováno na vědecká.

Např.:
Bermuda=Queen of Bermuda
Blue Rambler=Veilchenblau
KORlilup=Lichtkönigin Lucia
Růže šípková=Rosa canina

Existují také růže, jejichž původ je nejasný a bývají označovány jen pracovními názvy třeba podle místa (Korejská Pnoucí Růžová*) nebo podle osoby (Čadkovská*). Protože se i s těmito růžemi můžete u nás občas setkat, jsou našem přehledu uvedeny a označeny * za názvem odrůdy.

Šlechtitelé

V odrůdách se dá lépe orientovat, pokud známe nejen jejich název, ale i šlechtitele. Někteří šlechtili jen růže určitého typu. Nemělo by se to stávat, ale existují někdy dvě i více odrůd růží stejného jména. Třeba v Čechách byla vyšlechtěna bílá polyantka Ave Maria Böhmem roku 1933, v Německu byl roku 1972 firmou Kordes pojmenován oranžově červený čajohybrid také Ave Maria. Při vyšlechtění růže jsou někdy uváděni i tři autoři, hlavně v tomto případě jsme je museli v přehledu zkracovat. Místo jmen jednotlivých šlechtitelů (jedná se často o více generací) jsou ojediněle uváděna celá šlechtitelská pracoviště, a to pak v našem přehledu výhradně velkými písmeny.
Např.: VEG

Rok vyšlechtění a uvedení na trh nemusí být totožný. V takovém případě dáváme přednost roku dřívějšímu. Zejména u starých odrůd se stává, že byla růže s velkou pravděpodobností známa již dříve, ale v našem přehledu můžeme uvést až první konkrétní letopočet. U růží botanických je místo šlechtitele uvedeno území původního výskytu. Někdy lze vysledovat i dobu začátku pěstování (uvedení do kultury). Tento rok naleznete u botanických růží ve sloupečku roku vyšlechtění.

Charakteristika jednotlivých skupin, třídění růží

Zařazení růží do jednotlivých skupin není samoúčelné, ale má velký význam pro správnou výsadbu a ošetřování. Více se o tom dozvíte na Pěstování rostlin. Snažili jsme se, aby bylo možno podle skupiny růže co nejpřesněji charakterizovat. Z tohoto důvodu je velká skupina růží velkokvětých (VK) v přehledu rozdělena na čajohybridy (ČH) a velkokvěté floribundy (FG). Růže mnohokvěté (MK) jsou pak rozděleny na floribundy (FL), polyantahybridy (PH) a polyantky (PL). Skupiny růží velkokvětých (VK) mnohokvětých (MK) jako takové tedy v přehledu nenaleznete.

Botanické (B)
Původní druhy a typy jim blízké, většinou robustní keře s jednoduchým květem, který má 5 plátků.
Čajohybridy (ČH, TH)
Výška rostlin je 50 až 120 cm (ojediněle i 150 cm), několik pevných vzpřímených výhonů. Květy na lodyhách po 1 až 6, poupě pevné, květ o průměru 9 až 15 cm, plný.
Floribundy grandiflory (FG) neboli velkokvěté floribundy
Malá skupinka růží podobných čajohybridům, ale s více květy v květenstvích. Pro vekokvěté floribundy se uvádí rok vzniku 1954, ale protože již dříve nalezneme růže uvedených vlastností, zařadili jsme je také do této skupiny.
Floribundy (FL)
Nižší růže vysoké 50 až 120 cm, obvykle s 4 až 9 květy v květenstvích. Průměr květu je 6 až 9 cm.
Polyantahybridy (PH)
Růže vysoké 50 až 100 cm, květy menší než u floribund a častěji s volným středem. Průměr otevřeného květu jen 4 až 7 cm.
Polyantky (PL)
Růže vysoké 50 až 120 cm, v květenstvích desítky často prázdných květů o velikosti jen 2 až 5 (zřídka 6) cm.
Sadové růže (S) neboli parkové
Vzpřímené keře o výšce 1,2 až 4 m (zřídka pouze 80 cm). Květy mohou být malé i prázdné, ale také podobného typu jako u čajohybridů. Sadové růže mohou kvést jen počátkem léta nebo i stále remontovat až do podzimu.
Pnoucí růže (PN) neboli popínavé
Růže s výhony dlouhými nejméně 150 cm, obvykle ovšem 3 i více metrů, které se samy nedokáží udržet ve vzpřímené poloze a musí se vyvazovat ke konstrukcím. Květy různé velikosti (3 až 11 cm) i tvaru. Růže vhodné pro pěstování u opory se někdy (zejména v cizině) ještě dále dělí na ramblery (popínavé) se zvláště dlouhými, tenkými a ohebnými výhony, které kvetou jen jednou počátkem léta menšími květy, a na climbery (pnoucí), jenž mají výhony kratší a pevnější. Tyto růže opakují kvetení během roku a jejich květy jsou velké. Růže označované jako climbing představují mutace, jenž se odlišují od výchozí odrůdy (obvykle ČH) jen delšími výhony. Často u nás namrzají.
Miniaturní růže (MI)
Růže vysoké obvykle jen 30 až 40 cm, zřídka pouze 20 cm nebo až 70 cm. Průměr květu jen 2 (zřídka 1) až 5 cm. Někdy jsou označovány také jako skalkové, trpasličí nebo i pokojové.
Půdopokryvné (PK) neboli pokryvné růže
Plazivé výhony zcela pokrývají půdu, výška by neměla přesahovat 80 cm (ojediněle metr). Květy malé (2 až 8 cm), často prázdné a v bohatých květenstvích. Tyto růže by neměly růst vzpřímeně, ale víceméně plazivě. Tím se liší od polyantek (PL) a polyantahybridů (PH).
Historické růže (HI)
Sem jsou zařazeny odrůdy, které vznikly před vyšlechtěním současných moderních skupin růží. Většinou jde o 19. století a skupiny jako noisettky, borbonky, růže čajové, remontantky, pernetky, hybridy růže galské a růže bílé.

Mimo základního rozdělení do skupin je někdy důležité si povšimnout i dalších znaků. Zvláštním hvězdicovitým utvářením květu se vyznačují nyní módní růže anglické (a). Z hlediska růstu však u nás mohou patřit jak mezi růže sadové (S), tak i mezi čajohybridy (ČH), floribundy (FL) nebo růže pnoucí (PN). Také růže s prázdným květem (p) nalezneme ve všech skupinách s výjimkou čajohybridů (ČH) a velkokvětých floribund (FG). Růže stolisté, tedy stolístky (Ss), mají v květu velké množství květních plátků. Z pěstitelského hlediska je důležité vylišovat růže vzniklé hybridizací od růže svraskalé – rugosa hybridy (Sr), které se poznají podle listu se zvláštním leskem.

Nalezneme i označení růže záhonové, což nám říká ovšem pouze to, že se dají pěstovat na záhonech. Jsou to tedy dohromady všechny čajohybridy, , velkokvěté floribundy, floribundy, polyantahybridy i polyantky. Hlavně v katalozích se setkáváme i s dalšími názvy skupin růží, které mají přilákat zákazníky. Nelze je však považovat za přesně definované, ani šířeji užívané - např.: růže francouzského venkova, keřovité, křovité, nostalgické, patiové, renesanční, romantické, starých malířů, terasové, trsnaté.

Fotografování

Je třeba zdůraznit, že zařazení do skupin v našem přehledu je činěno na základě přímých pozorování živých rostlin, tedy v žádném případě podle reklamním popisů. Růže může se totiž v přímořské a jižní Evropě opravdu třeba chovat jako růže sadová a dorůstat i tři metry, u nás však výhony pravidelně omrzají a při výšce do jednoho metru je to docela dobrá floribunda. Podle živých rostlin je také v přehledu uvedena barva a velikost (průměr rozevřeného) květu, výška rostliny. Zejména je to podstatné u velikosti květu, neboť tento znak není příliš kolísající a z fotografie se v žádném případě nedá odhadnout.

Květy a rostliny růží nejsou před fotografováním žádným způsobem vylepšovány a také hotové fotografie nejsou upravovány. Můžeme tedy na nich najít i některé květy odkvetlé nebo poškozené počasím, houbovými chorobami nebo škůdci. Barevný odstín může být ovlivněn počasím a denní dobou. Fotografie jsou postupně doplňovány, případně nahrazovány technicky dokonalejšími. Pokud nemáme k dispoozici fotografie, používáme údaje z důvěryhodných zdrojů a ty navzájem srovnáváme.

Popis růží

Všechny růže mají ostny (trny jsou morfologicky nasprávně), které se ovšem podle druhu i odrůdy (kultivaru) velmi liší. V sloupci určeném pro poznámku upozorňujeme jen na opravdu zvláštně nebo krutě ostnité růže (O) a na druhé straně na ty, které mají tenké větve skoro bez ostnů (B).

Takřka všechny botanické druhy růží kvetou na počátku léta a již do podzimu nikoliv. Šlechtitelé věnovali mimo barvy květu největší pozornost prodloužení nakvétání až do zámrazu. Dnes většina růží květ opakuje neboli remontuje. Jen jednou kvetoucí jsou mimo botanických některé růže sadové, pnoucí, půdopokryvné a staré historické. Na jednou kvetoucí růže upozorňujeme (J), aby pěstitel nebyl zklamán. Jistě oceníte časně kvetoucí růže, které nás potěší jako první již v měsíci květnu (A).

Výška rostliny je hodnota průměrná na konci vegetace. Jednotlivé větve někdy vyrůstají více do prostoru (vystřelují). Růže stromkové a smuteční (převislé) jsou pouze zvláštním způsobem pěstování, kdy se neočkuje u země, ale na kmínek. Nejde tedy o jiné odrůdy. Průměr květu jsme měřili při plném rozevření, údaj se netýká šířky ani výšky poupěte.

Vůně je záležitost velmi subjektivní. Závisí na stupni nakvetení, teplotě, vlhkosti, proudění vzduchu i na schopnostech hodnotícího. O některých růžích se uvádí, že nevoní vůbec. V našem přehledu však naleznete označeny naopak ty nejvoňavější (V), i když prý někdy jsou až nepříjemně.

Růže se liší také šípky, které mohou být různě velké, kulaté i lahvovité. Mimo obvyklé červené barvy nalezneme i oranžovou a černou. Šípky můžeme aranžovat, ale také využít v kuchyňi na čaj. Žádná růže není jedovatá. Dužnaté šípky se sušit nedají, ale někdy se z nich dělají protlaky (U). Šípky ponecháváme na keři u růží botanických a sadových, u jiných skupin je odstraňujeme, aby se rostliny nevysilovaly. Jsou i odrudy, které z genetického hlediska plody nenasazují. Pokud je na šípkách něco zvláštního, najdete ve sloupci poznámka písmeno Y.

Místa focení

Brno, Černá Pole (BC)
Botanická zahrada Mendlovy univerzity
Zemědělská 1
613 00 Brno
http://arboretum.mendelu.cz/cz
Borová hora, Zvolen (BH)
Arboretum Borová hora
Technické univerzity ve Zvoleni
Borovianská cesta 2171/61
960 53 Zvolen
http://www.tuzvo.sk/abh/
Baden u Vídně (BN)
Rosarium
Doblhoffpark
Baden bei Wien, Rakousko
http://www.baden.at/de/tourismusthemen/garten-rose/
Bratislava,botanická záhrada Univerzity Komenského (BR)
Botanická 3
841 04 Bratislava-Karlova Ves
http://www.skrz.sk/botanicka-zahrada-bratislava----a14-12614-sk.htm
Budapešť (BU)
Rozárium Budatétény
Park u. 2
1223 Budapest, Maďarsko
http://www.flickr.com/photos/dbotyn/sets/72157624238913928/
Praha, botanická zahrada, Na Slupi (BZ)
Na Slupi 16
128 00 Praha 2 – Nové Město
http://www.cuni.cz/UK-945.html
Čáslav (CA)
Starkl – zahradník
Kalabousek 1661
286 01 Čáslav
http://www.starkl.com
Častolovice(CT)
Růže u zámku
Masarykova 1
517 50 Častolovice
http://www.travelguide.cz/cz/turistika/zamky/zamek-castolovice
Děčín (DC)
Růžová zahrada, zámek
Dlouhá jízda 1256
http://www.akce.cz/akce/594204/ruzova-zahrada-decinsky-zamek-decin
Průhonice, Dendrologie (DE)
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Květnové nám. 391
Dendrologická zahrada
252 43 Průhonice
http://www.dendrologickazahrada.cz
Dunajská Streda (DU)
Pan Szilveszter Győry
Růžová zahrada šlechtitele
Růžová Háj 1370
929 01 Dunajská Streda
http://rysroses.real-net.sk
Drážďany (DY)
Rosengarden am Königsufer
Rosa Luxemburg Platz
012 77 Dresden, Německo
http://www.dresden.de/en/03/07/01/c_05.php
Horní Bezděkov (HB)
Růžová zahrada
273 51 Horní Bezděkov u Unhošti
http://www.krasneruze.cz/
Hradec Králové (HK)
Soutěžní rozárium
Kukleny
500 00 Hradec Králové
http://www.rosaklub.cz
Hlavňov (HL)
Růžová školka
Petr Havel
Hlavňov 54
392 01 Soběslav
Průhonice, Chotobus (CH)
Botanický ústav AV ČR
Zámek 1
Průhonický park, část Chotobus
252 43 Průhonice
http://www.ibot.cas.cz
Jiná místa fotografování (JI)
Místa s menšími počty druhů či odrůd a růže ve veřejné zeleni
Dvůr Loucká
Loucká 159
411 19 Mšené – lázně
http://www.dvur-loucka.cz
Tomáš Novák
Studeněves u Slaného 75
273 79 Tuřany
Kozolupy (KO)
Ovocná a okrasná školka
267 18 Vysoký Újezd – Kozolupy 29
http://www.ovocnaskolkakozolupy.axis4.info/
Kunratice (KU)
Růžová školka
Václav Macháček
ulice K Šeberáku
142 00 Praha 4 – Kunratice
http://www.ruze-kunratice.cz
Botanická zahrada Liberec (LB)
Botanická zahrada Liberec
Purkyňova 630/1
460 01 Liberec
http://www.botaniliberec.cz/
Lidice (LD)
Růžový sad
273 54 Lidice
http://www.lidice-memorial.cz/RSmap_cz.aspx
Linz, botanická zahrada (LN)
Roseggerstasse 22
4020 Linz
http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/linz-botanicka-zahrada
Gergely Márk (MA)
Růžová zahrada šlechtitele
Margit körút 49
Törökbálint u Budapešti, Maďarsko
1024 Budapest
http://www.klauzal.hu/cikk/439.html?PHPSESSID=70626db3dfec51c484e1a2b761f73fa0
Mlýňany (ML)
Arborétum, SAV
Vieska nad Žitavou 178
951 52 Slepčany
http://www.arboretum.sav.sk
Olomouc (OL)
Výstaviště Flora Olomouc
Wolkerova 17
771 11 Olomouc
http://www.flora-ol.cz/view.php?nazevclanku=rozarium&cisloclanku=2006060006
Praha, Petřín (PE)
Růžový sad
110 00 Praha 1
http://botany.cz/cs/petrin-rosarium/
Průhonice, genofond(PG)
Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví
Květnové nám. 391
Genofondová sbírka růží
252 43 Průhonice
http://www.vukoz.cz
Rajhrad (RA)
SOŠ zahradnická a SOU
Národní genofondová sbírka růží
Masarykova 198
664 61 Rajhrad
http://www.skolarajhrad.cz/rajhrad/prolog/basics/cz
Rosice (RO)
Zahradnictví
Josef Strnad
Na Mýtě 505
665 01 Rosice u Brna
strnad.rosice.net/oceneni-ruzi.html
Sangerhausen(SA)
Europa-Rosarium
Am Rosengarten 2a
06526 Sangerhausen, Německo
http://www.europa-rosarium.de
Skaličany, Blatná (SK)
Růžové a okrasné školky
Miloslav Šíp
Skaličany 4
388 01 Blatná
http://sipruze.wz.cz
Sobotka (SO)
Růžové školky
Luboš a Michaela Pelcovi
Březenská 386
507 43 Sobotka
http://ruze.unas.cz
Studené(ST)
Růžová zahrada
Věra Milerová
254 01 Jílové u Prahy
Praha, Troja, uninverzita(TS)
Česká zemědělská univerzita
Katedra zahradnictví
Demonstrační a výzkumná stanice
V Podhoří 6
171 00 Praha 7 - Troja 2
http://www.af.czu.cz/cs/?r=2096
Tulln(TU)
Praskac Pflanzenland
Praskacstraße 101-108
3430 Tulln, Rakousko
http://www.praskac.at/
Praha, Troja, botanická zahrada (TZ)
Nádvorní 134
171 00 Praha 7 – Troja
http://www.botanicka.cz/hlavni-stranka.html?page_id=95
Vídeň, zásobní zahrada (VI)
Rosarium Wien Hirschstetten
Spargelfeldstrasse 75
Wien, Lage 22, Rakousko
http://www.wien.info/en/sightseeing/green-vienna/hirschstetten-gardens
Vídeň, park u kanálu (VK)
Rosarium Wien Wettsteinpark
Donaukanalufer-Obere Donaustrasse
Wien, Lage 2, Rakousko
http://www.wien.gv.at/umwelt/parks/anlagen/wettstein-park.html
Vídeň u císařského paláce (VP)
Volksgarden
Dr. Karl Renner Ring
1010 Wien, Rakousko
http://mesta.orbion.cz/viden/hofburg/
Želešice (ZE)
Zahradnictví
Josef Urban
24. dubna 85
664 43 Želešice 2
http://zahradnictvi-urban.brnensko.com

Pěstování

Rodokmen použitý při šlechtění je někdy velmi složitý, za posledních 200 let třeba i deset křížení. Růže se proto značně liší i v přízpůsobení našemu klimatu. Mnohé, hlavně z těch, které vznikly v teplejších oblastech, u nás spolehlivě nepřezimují. Někdy úplně neuhynou, ale větve jim silně namrzají. Růžím, které označujeme R věnujte zvláštní pozornost, vysazujte je jen v nížinách na teplá chráněná místa. Opakem jsou růže velmi odolné, snášející často i horské podmínky (T).

Většina růží se rozmnožuje očkováním. Výsledná rostlina se pak skládá ze dvou odlišných jedinců. Nadzemní část tvoří ušlechtilá růže, podzemní odnožová, z níž často vyrůstají plané výhony, které je třeba odstraňovat. Podnožové růže (D) by měly být všestranně odolné a přitom splňovat požadavky školkařů - třeba rovný, málo ostnitý kořenový krček. Některé růže se do okolí šíří (často až příliš) kořenovými výmladky (K), ty snadno namnožíme jejích oddělením. Výhodné je řízkování růží (Z). V úspěšnosti zakořenění a intenzitě dalšího růstu jsou však mezi odrůdami i druhy velké rozdíly. Konečně zejména botanické růže můžeme rozmnožovat výsevem, protože nedochází k štěpení potomstva (S).

Ve světě jsou desítky soutěžních rozárií, kde komise anonymně určují růže nejkrásnější, nejzdravější, nejmrazuvzdornější, nejvoňavější. Také u nás máme v Hradci Králové už přes třicet let mezinárodní soutěžní rozárium. Do našeho přehledu jsme ovšem zařadily jen pocty (C), jenž byly odrůdám růží uděleny ve střední Evropě, tedy v klimatických podmínkám v podstatě odpovídajícím našim.

Růže provázejí dvě hlavní choroby (obě houbové), které je dovedou velmi poškodit, i když je přímo nezahubí. V červnu bývají všechny růže zdravé, výskyt chorob stoupá v průběhu léta. Nejsou žádné naprosto rezistentní odrůdy a druhy, ale rozdíly ve stupni napadení bývají veliké. Na růže, u nichž máme zkušenost, že u nás často trpí černou skvrnitostí (N) nebo padlím (P), upozorňujeme rovněž v poznámce. O příznacích chorob a možnostech ochrany proti nim se více dočtete v článku Houbové choroby na listech růží.

Hodnocení

V přehledu růží naleznete jednak odborné hodnocení (odbornou klasifikaci) zohledňující estetická i pěstitelská hlediska, jednak názor návštěvníků internetu, jenž je průběžně zaznamenáván a vypočítávána průměrná známka pro každou odrůdu či druh. Při obou hodnoceních je stupnice jako ve škole (1 až 5).

Častá je otázka, která růže je nejlepší. Jde pochopitelně o hodně subjektivní záležitost. Někdo uznává jen velké plné květy, jiný ctí návrat k přírodě a tedy záplavu prázdných květů. Jistě je cennou vlastností opakované kvetení od jara až do mrazů, ale růže mající květy jen začátkem léta, mohou barevnou záplavou docela zakrýt svou zeleň. Na něčem se však přeceněn shodneme všichni. Růže u nás často silně namrzající a pak celý rok neduživá, není ideální. Totéž platí pro růže náchylné k houbovým chorobám; tedy s listy s různými skvrnami, šedými povlaky, nekvetoucí a dokonce již v létě většinou bez listů. Také květy by měly dostatečně vzdorovat počasí, tedy náležitě se rozvíjet, nebýt posety skvrnami po kapkách vody, nekončit květ ve vybledlých a nevzhledných tónech. Nevhodné jsou růže, které vytvářejí velmi málo květů nebo mají tak slabé květní lodyhy, že se pravidelně sklánějí k zemi. I po odkvětu by měl růžový keř bez zásahu pěstitele vypadat dobře. U některých odrůd květní plátky neopadávají, lepí se k sobě i dokonce plesnivějí. To lze snad prominout jen u čajohybridů, kde patří k neopomenutelné péči odstraňování odkvetlých lodyh. Abychom neviděli jen negativní věci, povšimněme si však i esteticky působivých záležitostí, jenž by mohly uniknout. Mimo rozvitých květů jsou pěkná i výrazně vybarvená, delší poupata. Listy mohou květy vhodně doplňovat, tedy být po lodyze rovnoměrně a nepříliš hustě rozmístěny, sytě zelené, pevné. Vypadá dobře, když jsou výhony na keři do stran pravidelně rozmístěny a také přibližně stejné délky.

Výsledné odborné hodnocení závisí na opakovaném posuzování jak estetických vlastností, tak pěstitelských nároků každé odrůdy nebo druhu.

Klasifikace je školní:
1
Růže by v průměrných teplotních, vláhových a půdních podmínkách a při odpovídající péči neměla v ničem zklamat.
2
Mimo vynikajících vlastností, jsou drobné nedostatky, které se však dají tolerovat nebo odstranit zvýšenou péčí pěstitele.
3
Odrůda nebo druh jsou průměrných kvalit, většinou je řada podobných a často pěstovaných.
4
Jsou k dispozici podobné růže pěknější i lépe rostoucí, k čemuž by se mělo přihlédnout při nových výsadbách.
5
Pěstování se u nás většinou nedaří nebo růže vysloveně nevypadá dobře. Ovšem i tady mohou při zvlášť příznivých mikroklimatických podmínkách nastat výjimky.

Komentář

Ani při největší péči nelze v tabulkovém přehledu vystihnout všechny vlastnosti. V komentáři je tedy konečně možnost uvést něco více o olistění, ostnech, bohatosti květu a jeho trvanlivosti i opadu, tvaru poupěte, opravdu různých vícebarevných kombinacích. Popíšeme i tvar, velikost a barvu šípků, pokud jsou zvláštní. Můžeme zde komentovat vztah růže ke kvalitě půdy a vláze. U botanických druhů je jistě zajímavé se dozvědět něco bližšího o rozšíření. Některé růže jsou vhodné pro zvláštní uplatnění třeba na svazích, terasách, živých plotech, obrubách.

NAVRCHOLU.cz